Obr: m_r1_c3.jpg

Odborníci odpovídají na dotazy  

Vstup do zákaznické zóny

 

 

Váš dotaz nám můžete zaslat pomocí FORMULÁŘE                                       

Budeme se snažit Vám odpovědět do 24hodin.

ENERGIE & PENÍZE, technicko ekonomický poradce dodavatelů i odběratelů energií, 5/2005 (105) – X. ročník. Rubrika Ptali jste se …, str. 174-175.

Dotaz:
Audit rozúčtování nákladů na spotřebu tepla a teplé užitkové vody v bytovém domě v Písku vyžaduje právní výklad ustanovení § 4 odst. 7 vyhlášky 372/2001 Sb. „…nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet…“. Jakým způsobem oznamovat konečným spotřebitelům termíny odečtu v případě, že není možné doručit ani prostřednictvím Pošty, s.p. (doručenky, doručenka do vlastních rukou) nebo prostřednictvím vlastního doručovatele, případně vyvěšením dvou termínů v domě? Je možné použít fikci doručení?

Domovní a bytová správa města Písku

Odpověď:
Dále uvedené stanovisko (metodická vysvětlivka) odráží většinový odborný a soudní judikát.
V návaznosti na zkušenosti z praktického uplatňování minulé předmětné právní úpravy ustanovení § 4 odst. 7 a § 5 odst. 7 vyhlášky upravuje postup při neplnění povinnosti konečného spotřebitele. Je zřejmé, že neumožnění odečtu resp. zabránění instalaci indikátoru vytápění by mělo být prokázáno a termín odečtu či instalace musí být předem oznámen v souladu s občanským zákoníkem. Náležitosti průkazného oznámení termínu nejsou výslovně v ObčZ upraveny, ale výkladem ustanovení § 34 a následujících se za nezpochybnitelný považuje projev vůle (právní úkon) učiněný písemně prostřednictvím doporučeného dopisu s doručenkou. V české praxi je nejpřesvědčivějším důkazem splnění náležitosti doručený dopis s doručenkou do vlastních rukou. Podle ustanovení § 47 odst. 2 občanského soudního řádu nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Z tohoto předepsaného postupu vyplývá, že řádné doručení zásilky uložením na poště předpokládá předchozí oznámení (výzvu) příslušného doručovatele o datu a hodině, kdy bude učiněn další pokus o doručení. Doručenka je listinou, která má povahu listiny veřejné a která se od listin soukromých liší (§ 134 OSŘ) svou důkazní silou, protože potvrzuje, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno. Povahu veřejné listiny má doručenka pouze tehdy, jsou-li na ní vyplněny čitelně všechny předepsané údaje. Je-li vyznačen jen údaj, že zásilka byla uložena na poště, chybí údaj o tom, kterého dne a ve kterou hodiny měla být zásilka znovu doručována po prvním nezdařeném pokusu o doručení, jsou údaje na doručence neúplné a nelze dojít k závěru, že bylo řádně doručeno (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.12.2001, sp. zn. 30 Cdo 2199/2001). Tímto soudním judikátem, za jistých podmínek, kdy pošta nemůže dokladovat druhé doručení, je zpochybněna i všeobecně akceptovatelná fikce doručení! Za projev vůle lze považovat vyvěšení termínu na nástěnce v domě, i když průkaznost je v takovém obtížná (oznámení může být někým odstraněno) nebo zpochybňována (na rozdíl od běžného postupu, konsultovaného mnou s německými rozúčtovateli, kde většinové jednání uživatelů bytů v objektu je přesvědčivým důkazem o dostupnosti upozornění o termínu odečtu). V praxi odečtu tepla a teplé vody je za dostačující pokládáno dvojí oznámení – na nástěnce a vhození upozornění do poštovní schránky. Stejný názor k významu „prokazatelného oznámení“ sdílí Státní energetická inspekce. V zájmu předcházení následným stížnostem je rovněž obvyklé informovat zapomětlivého konečného spotřebitele doporučeným dopisem a organizovat pro něho za úplatu mimořádný odečet. Období, vymezené pro stanovení úhrad (čtyři měsíce) k tomu poskytuje dostatečný prostor. Je-li i tato aktivita neúspěšná, přistoupí poté rozúčtovatel ke stanovení náhradní hodnoty úhrady.
Přístupy uplatňované vlastníky a jimi najatými rozúčtovacími firmami se případ od případu liší, a proto nelze s odkazem na typové řešení doporučit jednotný přístup. Rozhodnutí o průkaznosti oznámení termínu odečtu v případě sporu rozhoduje soud. Tomuto krajnímu řešení by však měl předcházet pokus o dohodu zúčastněných stran. Při řešení nesrovnalostí ve vyúčtování soudní cestou soud při výkladu a použití právního předpisu musí vycházet z toho, co zákonodárce v právním předpisu uvedl, nikoli z toho, co snad uvést chtěl, ale do právního předpisu nevtělil; při aplikaci ustanovení nejasných, rozporných a mezerovitých je soud zajisté povinen užít obecně uznávaná interpretační pravidla. Jen potud může správní soud přihlížet k záměru či úmyslu zákonodárce, byl-li zákonodárcem zřetelně vyjádřen; interpretací však nelze dospět k závěru, který o právní předpis vůbec nelze opřít.

Ing. Jiří Skuhra, CSc.



Dotaz:
Žádáme Vás o stanovisko k rozúčtování tepla podle vyhlášky 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, se u našeho družstva množí stížnosti na ustanovení odst. 4, § 4, který stanoví, že rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Dochází k situacím, že uživatelé bytů, kteří se chovají hospodárně a teplem šetří doplácejí na ty, kteří teplem plýtvají. U bytu, kde bude celou topnou sezónu otevřené okno, ale i bytu který je pronajatý (podnájemníkům je jedno jak topí), se náklady vyšplhají například na + 80 % průměru v zúčtovací jednotce. Tyto náklady se výpočtovou metodou sníží na přijatelných + 40 % dle vyhlášky, ale ti kteří se chovají hospodárně tento rozdíl doplatí, protože přebývající náklady se rozdělí mezi ně. Tento systém nemotivuje bydlící k hospodárnému využívání energie na vytápění.
Protože chceme našim družstevníkům vyhovět, ptáme se Vás, za jakých podmínek by bylo možné rozúčtování provést bez omezení hranice + 40 % průměrných nákladů na 1 m2 započitatelné podlahové plochy.

P.K. SBD Mladá Boleslav

Odpověď:
§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 372/2001 Sb. stanovuje maximální možné vyúčtování + 40 % od průměru. Při správném vyregulování otopné soustavy ze zákona 406/2000 Sb. a návazné vyhlášky č. 152/2001 Sb. §3 odst. 12, by objekt měl být maximálně vytápěn o 2 °C více, nežli stanovuje projekt. To znamená maximálně na teplotu 23 °C (na kterou musí být blokovány termostatické ventily na horní hraně), což představuje maximálně cca + 15 % nad průměrem. Vyúčtováním je umožněno jít až na hranici + 40 %, což znamená, že 25 % nákladů jsou postiženi ti nájemníci, kteří intenzivněji větrají či nešetří službou vytápění. Touto tolerancí je proto možné tyto byty vyúčtovat až na maximálně cca 27 °C. Při nastavení spodní hranice tepelné stability objektu např. na 16 °C (rozdíl cca – 25 %) je rozdíl ve vyúčtování nákladů mezi minimálním nákladem a maximálním nákladem cca 65 %, což je dostatečné a neměla by být obava, že někdo na někoho doplácí. Zrušení horní hranice + 40 % nedoporučuji.

Ing. Vilibald Zunt



Dotaz:
Je možné, že se část vlastníků společenství odpojí od otopné soustavy v domě s centrální kotelnou a udělá si etážové topení a ostatní budou dále v kotelně, prosím, o jednoznačné stanovisko, zda se i v tomto případě jedná či nejedná o vytápění dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. § 2 b).

J.K. Praha 8

Odpověď:
Odpojení je možné pouze tehdy, pokud bude splněna podmínka zákona č. 458/2000 Sb. a to § 77 odst. 6, který zní: (6) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení hradí ten, kdo změnu nebo odpojení tepelného zařízení požaduje.
Tento § platí jak pro odpojení celého domu od dálkového tepla, tak i pro odpojení jednotlivých bytů od otopné soustavy v domě. Mimo jiné, otopná soustava v domě včetně kotelny je společným vlastnictvím všech vlastníků bytových jednotek v domě a proto dle zákona 103/2003 o privatizaci bytů, k odpojení některého z bytů musí dát souhlas všichni majitelé bytů v dotčeném domě.
V případě, že jsou všechny souhlasy uděleny a k odpojení bytu dojde, tento odpojený byt musí i nadále platit podíl nákladů základní složky vytápění z otopné soustavy – z kotelny. To dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a to § 6 odst. 2, který zní: (2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku podle § 5 odst. 3
Vyúčtování vytápění a dodávku TUV je nutné provádět dle vyhlášky č. 372/2001 Sb., a to ze zákona 458/2000 Sb., dle § 78 odst. 5, který zní: (5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytu a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby, vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 372/2001 Sb. A jak vidíte v dikci zákona není umožněna žádná výjimka.
Poskytování služby vytápění a dodávky TUV je prováděno dle vyhlášky č. 152/2001 Sb. a to dle zákona č. 406/2000 Sb. (zákon o hospodaření s energií), kde lze však učinit možnou výjimku. Dikce ze zákona č. 406/2000 Sb. § 6 odst. 8, který zní: (8) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou (č. 152/2001 Sb.), s výjimkou
a) dodávky uskutečňované výhradní pro vlastní potřebu,
b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,
c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
Pro Vás připadá bod c), ale znovu zdůrazňuji, že se nejedná o vyúčtování ale o to, kdy bude zahájena topná sezóna, na kolik stupňů se bude objekt vytápět, zda budou prováděny noční útlumy apod. v rámci dikce vyhlášky č. 152/2001 Sb.

Ing. Vilibald Zunt

ENERGIE & PENÍZE, technicko ekonomický poradce dodavatelů i odběratelů energií, 7-8/2005 (107-108) – X. ročník. Rubrika Ptali jste se …, str. 248.

Dotaz:
Vyhláška v § 4 rozděluje rozúčtování nákladů na tepelnou energii na základní a spotřební složku. Ve shodě všech členů SVJ bychom chtěli ponížit základní složku na 20 % a spotřební naopak navýšit na 80 %. Všechny byty jsou vybaveny termohlavicemi a kvalitními poměrovými měřidly. Proč nám to vyhláška neumožňuje? Nechystá se novela v souvislosti s povinností mít od 1.1.2005 byty vybavené termoregulačním zařízením? Znění § 4 degraduje vybavení bytů regulační a měřící technikou a snahou o úsporu tepelné energie.

Odpověď:
Z technické podstaty tzv. poměrové měření prostřednictvím elektronických či odpařovacích indikátorů vytápění není možné těmto technickým pomůckám přisoudit vlastnosti měřidel ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. Zjištěné údaje z provozu těchto technických pomůcek nejsou ve fyzikálních jednotkách tepla (GJ, kWh), ale jde pouze o bezrozměrné hodnoty (dílky, náměry), které mají význam až v případě, přijmeme-li zásadu rozvrhu části dodaného tepla do bytového objektu poměrovým způsobem (na základě zjištění výpočtu spotřební složky nákladů). Zjištění indikátorů nevypovídají absolutně nic o množství dodaného tepla do bytu, ale pouze relativně, v kontextu s obdobnými zjištěními v ostatních bytech.
Protože uvnitř ústředně vytápěného objektu je rozdělení dodávky tepla obtížně měřitelné i stanovenými měřidly, akceptuje se za jistých předpokladů náhradní způsob stanovení podílu jednotlivých uživatelů prostřednictvím zjišťování indikátory vytápění. Význam a vypovídající schopnost poměrového měření jsou tak stanoveny úměrně nejistotám, které tuto aproximaci (odhad) doprovázejí, a proto se úhrada každého konečného spotřebitele určuje dvousložkově. Podíl obou složek je právě těmi předpoklady, na jejichž základě je možno stanovit jednotlivé úhrady tak, aby byly spravedlivé, kontrolovatelné a odborně zdůvodnitelné. Tazatelem navrhovaný podíl obou složek není akceptovatelný v našich podmínkách (vychází se z dostupnosti a kvality zjištění indikátorů vytápění) ani v sousedních zemích EU. Zákon č. 72/1994 Sb. svým ustanovením § 9a odkazuje oprávněně na zvláštní právní předpis, jehož pravidla mají přednost před formálním souhlasem „všech“ členů SVJ (z praxe víme, že 100% souhlas v prostředí SVJ je pouze teoretickou možností). Dodávku tepla do objektu, který je ústředně vytápěn, posuzujeme technicky, společensky (právně) a věcně. Tato vysvětlení jsou i v pozadí zásad pro stanovení úhrad. Proto je na místě interpretovat pojetí pravidel pro rozúčtování nákladů v celku i jednotlivě z těchto aspektů. Výsledkem zmocnění ministerstva pro místní rozvoj, obsažené v § 98 odst. 9 k provedení § 78 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., je zvláštní právní předpis, vyhláška č. 372/2001 Sb., která stanoví pravidla pro rozdělení nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Pravidla jsou právní normou kogentní povahy. V tomto právním pojetí závaznosti vyhlášky tkví podstata odpovědi na často položené dotazy o působnosti vyhlášky. Již z pouhé gramatické interpretace zákonů (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - § 696, zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů - § 9a a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon - § 78 odst. 5) vyplývá, že se od této právní normy odchýlit nelze.
Použití indikátorů splňuje úsilí o motivaci k úsporám, nedegraduje však možnosti měření tepla u otopných těles, protože poměrové indikátory touto vlastností nejsou obdařeny. Sdílením opačného názoru se tazatel nepochybně mýlí. Pravidla rozúčtování nákladů podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. jsou uplatněna právními akty v různých mutacích i v sousedních zemích EU.
Povinnost vybavit všechna otopná zařízení regulačními ventily k 1.1.2005 byla změněna zákonem č. 694/2004 na možnost. Regulace na otopných tělesech je v kompletaci s poměrovými indikátory dlouhodobě doporučována, nejde o žádnou novinku resp. zásadní změnu (viz např. ustanovení § 7 odst. 9 vyhlášky č. 186/1991 Sb. „… instalovat měřidla tepla, jestliže to soustava ústředního vytápění umožňuje, po vybavení jednotlivých spotřebičů regulačním zařízením podle § 8 odst. 5“).

Ing. Jiří Skuhra, CSc.



ENERGIE & PENÍZE, technicko ekonomický poradce dodavatelů i odběratelů energií, 11/2005 (105) – X. ročník. Rubrika Ptali jste se …, str. 358-359.

Dotaz:
Jaké mají být teploty v obytných místnostech ? Je to někde stanoveno ?

M.P. Praha

Odpověď:
Podle přílohy č.2 vyhlášky č.291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, je výpočtová vnitřní teplota obývacích místností (obývacích pokojů, ložnic, jídelen, atd.) Tj = 20 °C. Podle vyhlášky č.152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu TUV a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, jejího třetího §, má být v průběhu vytápění v obytných místnostech vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu, naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění proti výpočtové teplotě místnosti se třemi nebo více venkovními stěnami o 2 °C vyšší. Navíc o 1 °C vyšší má být v místnosti s nadměrným zasklením. Nepřekročitelným limitem průměrné teploty vnitřního vzduchu jsou dány hodnotou 2 °C nad hodnotu stanovenou v předchozí větě. To v daném případě Vašeho obývacího pokoje znamená, že by v něm měla být dosažitelná vnitřní teplota, zajišťovaná ústředním vytápěním domu a měřená popsaným odpovídajícím způsobem, 20 + 2 °C (resp. + další 1 °C při nadměrném zasklení) s tím, že tato teplota může být překročena nejvíce o 2 °C. Jinými slovy průměrná vnitřní teplota ve Vašem obývacím pokoji se třemi venkovními stěnami by se měla pohybovat v rozmezí mezi 22 – 24 °C.

Ing. Ladislav Černý



Dotaz:
V čísle 7-8/2005 časopisu E&P v rubrice „Ptali jste se …“ jsem narazil na jednu nesrovnalost: „Povinnost vybavit všechna otopná zařízení regulačními ventily k 1.1.2005 byla změněna zákonem č. 694/2004 Sb. na možnost“. V příslušné legislativě jsem žádnou takovou formulaci nenašel. Jsem přesvědčen, že se jedná o nějaký omyl nebo mylný výklad. V řadách spotřebitelů tepla způsobí podobné informace pouze zmatek a dodavatelé regulace otopných soustav se dostávají do zbytečných diskusí a problému. Uveďte prosím věci na pravou míru, včetně případné dementi.
Děkuji.

Ing. Jaromír Lisý

Odpověď:
S účinností od 31.12.2004 je platná novela zákona č. 406/2000 Sb., vydaná od č. 694/2004 Sb. (opublikovaná ve Sbírce zákonů 2004/částka 234) Novela zákona č. 406/2000 Sb. byla iniciována p. poslancem Františkem Benešem (KSČM) s cílem zabránit sankcím za nesplnění povinnosti instalovat termostatické ventily na otopných tělesech k 1.1.2005, kdy skončilo přechodné období. Novela spočívala ve dvou dílčích úpravách. Jednak posunou termín instalace o dva roky a jednak změnit povinnost instalace na možnost v případě souhlasu 2/3 uživatelů bytů v zúčtovací jednotce. Přes zamítavé stanovisko vlády k druhému bodu navrhované změny byl poslanecký návrh přijat Poslaneckou sněmovnou. (a to napříč politickým spektrem poslanecké příslušnosti) výraznou většinou ve znění původního poslaneckého návrhu. Doplněním znění § 6 odst. 8 mezi slovy „vody stanovenými“ o text „a pro regulaci ústředního vytápění“ je nyní nepochybně možno nově interpretovat (gramaticky) znění ustanovení zákona tak, že dřívější povinnost instalace regulačních ventilů (např. s termohlavicemi) neplatí všeobecně, ale jen pouze jako možnost. Pokud se dvě třetiny nájemníků nebo vlastníků bytů dohodnou, že tyto regulační prvky nebudou instalovat (za podmínky dodržení nepřekročení limitů, stanovených vyhláškou č. 152/2001 Sb. resp. vyhláškou č. 151/2001 Sb., která platí pro novou výstavbu nebo modernizaci), vyhoví novele zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění (čl. I bod 1. zákona č. 694/2004 Sb.) a nehrozí jim tudíž žádná sankce za nedodržení lhůty, stanovené k realizaci zákonem dříve uložené povinnosti instalovat ventily na otopných tělesech. Nově, výše zmíněnou novelou č. 694/2004 Sb., je lhůta k povinnosti instalovat ventily (za předpokladu nezískání potřebné dvoutřetinové většiny) mj. posunuta o dva roky k 1.1.2007 (čl. I, bod 2. zákona č. 694/2004 Sb.). Do této doby může tedy ještě případně dojít ke změně odmítavého mínění uživatelů bytů, např. stávající menšiny počtu uživatelů bytů na kvalifikovanou většinu, tzn. ve prospěch instalace regulačních ventilů. Nelze však ani předem vyloučit v tomto dvouletém období změnu stávajícího znění zákona. Z poslaneckého zdůvodnění novely zákona je jednoznačně zřejmé, že poslanecký návrh byl cílen směrem k usnadnění pozice uživatelům bytů, nikoliv na podporu obchodních zájmů dodavatelů regulačních prvků či se znalostí a zdůvodněním odborného pozadí problematiky, jak se tazatel mylně domnívá. Z gramatické interpretace nového znění zákona je zřejmé, že dřívější povinnost instalovat termostatické ventily je nyní pouze možností vybavit otopná tělesa těmito prvky. Shodný výklad nového znění zákona č. 406/2000 Sb. v příslušném ustanovení sděluje i MPO. Na tazatelem napadeném sdělení v odpovědi na straně 248 v čísle 7-8/2005 časopisu E&P není tedy potřeba cokoli měnit.

Ing. Jiří Skuhra, CSc.


 O společnosti |  Rozúčtování tepla |  Správa nemovitostí |  Úklidové služby |  Zákaznické centrum |  Výroba tepla |  Služby pro Vás |  Zákaznická zóna |  Mapa stránek |  Kontakty
© 2007 PLZEŇSKÉ SLUŽBY s.r.o. | Datum posledni aktualizace: 1.11.2017